CELLARIUS HEMISPHÆRII BOREALIS COELI ET TERRÆ SPHÆRICA SCENOGRAPHIA

CELLARIUS HEMISPHÆRII BOREALIS COELI ET TERRÆ SPHÆRICA SCENOGRAPHIA

• zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese o jedno souhvězdí za 2 144 let a do původní polohy se vrátí po 25 725 letech. Vlivem precese se do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoš, které však nebývá považováno za jeho součást.
• zvěrokruh tropický, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie. Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby. V antickém Řecku se tato znamení částečně kryla se stejnojmennými souhvězdími. Je to dvanáct vymyšlených stejně velikých obdélníků, které jsou široké 18° a dlouhé 30°. Pás začíná jarním bodem, který se však vlivem precese posouvá. Jarní bod byl před dvěma tisíciletími v souhvězdí Berana, nyní je v souhvězdí Ryb a za několik set let se ocitne v souhvězdí Vodnáře.

Je nutné zdůraznit, že pojmy zvířetníková (zodiakální) znamení a souhvězdí neznamenají totéž.

• zvířetníková (zodiakální) souhvězdíjsou
  • souhvězdí, která alespoň zčásti zasahují do pásu zvěrokruhu, který sahá 9° na sever a na jih od ekliptiky,
  • souhvězdí, kterými prochází ekliptika; kromě výše zmíněných souhvězdí sem patří ještě Hadonoš.

Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. To nesouvisí se slovním základem zvíře, ale spíše zoé — oduševnělá bytost. Původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší. A co se týče rozčlenění zvěrokruhu na současných dvanáct znamení: Zodiak je původem zřejmě ještě předantický a objevil se asi ve starověké Mezopotámii. Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie. Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).

Zdroj :WIKIPEDIA